June 2013

my playlist for each day, love love love

30. june 2013 at 18:30 | michaeela |  I LIKE

Neřídím se tím co poslouchají ostatní, poslouchám to co se mi líbí. I když nemám přesně vyhraněný styl, proto je to tak různorodé až je to zvláštní. Obsah složky 'hudba' v mém mobilu je poněkud divný. Poslouchám hodně názorů na to co poslouchám. Možná se v tom někdo najde, možná ne. Ale budiž. :)

4| Imagine Dragons - Demons _____________
6| Hendersin - We Don't Need_____________
8| Passenger - Let Her Go _________________
9| Ed Sheeran - The a Team _______________
10| James Arthur - Impossible ______________

Něco málo z toho co poslouchám každý den, písnikčy které mě snad nikdy neomrzí. :)
Otázky na ask potěší. Prosím. (: ask.fm


best friend

29. june 2013 at 22:01 | michaeela |  NIGHTMARES
Seděla jsem na lavičce uprostřed parku, v jedné ruce jsem držela dopis, který jsem našla ve své školní šatní skřínce, ve druhé ruce cigaretu. Hodiny utíkaly, stmívalo se a já stále seděla, začínala jsme mít strach ze tmy. Ochladilo se, ze své tašky jsem vytáhla svůj zelený svetr a oblékla si ho, z krabičky jsme vytáhla svou poslední cigaretu a zapálila. Otevřela jsem dopis a v šeru jsme se snažila přečíst několik řádků. Neznámemé písmo, věty nedávali smysl, písmenka byly kostrbaté. Některé slova se nedali rozluštit. Kdo to psal ? Stále mě to táhlo abych všechny ty řádky přeskočila a podívala se na druhou stranu kde byl podpis, ale ne. Musela jsem to dočíst celé. V tom spadla kapka na kus papíru a rozpila několik písmenek do černých fleků. Nepršelo, začala jsem plakat, začalo mi docházet od koho je tenhle dopis. Chybělo dočíst pár řádků ale ne, vzala jsem tašku, napůl dopis zmuchlala a začala utíkat k obrovskému baráku, kde přes týden bydlíme. Vyběhla jsem dlouhé schody nahoru, byli prázdné pokoje, nikdo nikde nebyl, na dvěřích od našeho pokoje visela naše společná fotka, chtěla jsem dveře otevřít ale byli zamčené, ozvalo se jen ''teď ještě ne'' rozklepala jsme se ''proč ne ? prosím pusť mě'' . Zamnou se objevilo pár mých kamarádek vzali mě a posadili na sedačku, drželi mě pevně a stále opakovali, že tam nesmím, ať na to zapomenu. Pořád jsem volala její jméno, plakala jsem, chtěla se dostat zté pasti několika rukou holek, ale nešlo to, ony věděli proč mě nepouštět. Cvakl zámek a ozvala se velká rána, v tom se moje past uplně povolila a já mohla jít. Dveře byli pootevřené, vstoupila jsem do vnitř a viděla něco, čemu mě nikdo nenechal zabránit. Ležela tam, na naší posteli, měla u sebe naší fotku v rámečku, který mi dala k narozenám, bylo na něm fixou napsáno 'FOREVER', všude byla krev..
Dopis, který jsem ani nedočetla, byl dopis narozloučenou.

Šlo o mojí nejlepší kamarádku.
Opravdu nesnáším svoje sny. Je to něco neskutěčnýho, tyhle žívý sny. Tenhle sen asi vznikl proto,že se svou nejlepší kamarádkou máme hodně problémů a náš vztah se pomalu a jistě ztrácí, obě se snažíme dělat všechno proto aby to tak nebylo ale bohužel. Sny mají mnohdy hodně společného s naším běžným životem..

Tornei-me insano | via Tumblr

Here.

28. june 2013 at 20:04 | michaeela |  DIARY
Díky bohu netrvalo dlouho a notebook už je zase v pořádku, byla rozbitá nabíječka, takže jsem jen koupila novou.
Ani nevím jestli mám radost z toho, že jsou prázdniny, jsem asi hodně divná, Ale už ted se mi stejská po všech ze školy a z intru. Vlastně vůbec mi to nedochází že by měli být prázdniny, pořád myslím na to jak se v neděli zase sbalím a pojedu, Bohužel ne.
Včerejší poslední noc na intru jsme si užili uplně maximálně. Kocovinka mě sice provází celý den, ale stálo to zato.
Až na některých pár veciček se toho moc nestalo. Zítra se vám všem ozvu. Jen jsem chtěla napsat, že už jsme zase zpátky. Pa kočičky. ♥

I'M SORRY BABY

24. june 2013 at 10:58 | michaeela |  DIARY
Znovu se omlouvám, ale prostě tu asi chvíli nebudu. Můj notebook nadobro odešel. Zkusím ho dát co nejdříve opravit a pak se uvidí. Omluvte mě. Snad se ozvu co nejdříve a pokud ne, tak vám přeju nejlepší začátek prázdnin. :)

S LÁSKOU MICHAEELA


Každý den naříkám, stále se něco děje.

19. june 2013 at 14:22 | michaeela |  DIARY
Lásky moje, omlouvám se, že nepíšu ale nějak to nejde. Sluníčko mi bere všechnu energie, a spoustu dalších hlouposti mi bere ty zbytečky co ve mě zůstávají. S T. je to nějak na prd, tak jako pokaždé. Nic dobrého v tom stejně nevidím. Můj notebook asi dosloužil. Přestává mi nabíjet nabíječka, asi přetrhané drátky nebo něco. Nemůžu se ani pohnout s notebookem na klíně jinak by to opět celé vypadlo. Moje vysvědčení je taky dost naprd. Dneska jsem zjistila že jsem mohla mít vyznamenání, stačilo se naučit na jednu blbous písemku, jenže moje lenost. Umm. Takže z druhého ročníku odcházím se čtyřmi dvojkami a jednou trojkou, opravdu super.

Sice to sluníčko a neskutečný teplo mě unavuje ještě víc než normálně ale jsem neskutečně ráda, že je konečně tak krásně. Těšila jsem se na to. Jediné plus, které zatím vidím bude můj nový mobil, Teď mám Samsung galaxy Ace, na který se opravdu nemůžu stěžovat, ale jelikož jsem dostala nabídku na nový mobil tak proč ne. Vybrala jsem si tenhle Sony Xperia L - pokud ho někdo máte, napište mi prosím jestli je dobrý nebo ne. Děkuji.

Užívejte si sluníčka, snad se ještě ozvu. Mám vás ráda.

one direction | Tumblr

No sleep. Why ?

16. june 2013 at 16:40 | michaeela |  DIARY
Unavená, naprosto bez energie. Jsem nepoužitelná, všechno mě bolí. Usínám i ve stoje. Nzevládám to, a asi už víc nevydržím. Od středy nemůžu v noci pořád spát. Ve čtvrtek jsem dokonce díky tomu zaspala. Celý den jsem uplně mimo a už od rána se vidím nejlépe v posteli. Večer si lehnu, zavřu oči. Spím. Jenže pokaždé se zbudím a zjistím, že jsem spala třeba jen pět minut. Proč ? Takhle třeba několikrát za noc. A prostě nemůžu spát v kuse celou noc. Stále přemýšlím proč to tak je. Pak začnu myslet na něj. A je všechno v háji, protože to se začnu usmívat v horším přpadě brečet a nejde spát už vůbec.

Zdají se mi opravdu nesmyslné sny. Zabíjí mě. Někdo semnou hází o zem. Když mě chce někdo zachránit, nemůže se dostat přes neviditelnou stěnu která je všude kolem mě. Když mě někdo honí, nezvládám utíkat.. V každém snu brečím ať už štěstím nebo zklamáním.

Tumblr

Věřte mi, že další noc už takhle nevydržim nezvládnu to prostě.
Dneska když už jsme ráno nachvlku usnula, uvědomila jsem si že moc dlouho vyspávat nemůžu, jeli jsme s mamkou nakupovat. Všude mají celkem slušné ceny, takže jsem si toho koupila docela dost. Spokojenost.
Zachvilku odjíždím na intr, opět a znovu se mi nechce, posledních pár dnů. To mě zabíjí, vůbec se netěším na prázdniny, ale vůbec.

Fondue. | via Facebook
(5) demi lovato | Tumblr

The Vampire Diaries | Upíří deníky.

15. june 2013 at 20:37 | michaeela |  FILMY

Love ♥ | via Tumblr

Seriál, který je vysílán od roku 2009. Je natáčen podle knižní předlohy. Spousta lidí ho označuje za kopii Stmívání, ale chybně. Hlavní role obsadili Nina Dobrev jako Ellena Gilbertová a Katherine Pierceová (Katerina Petrovová), Paul Wesley jako Stefan Salvatore a jeho bratr Damon Salvatore v podání Iana Somerhaldera.

Elena Gilbert | via Tumblr

Můj první názor na tenhle seriál byl dost negativní, řekla jsem že je to hrozná hloupost. Po pár měsících jsme se překonala k tomu, abych vydržela koukat aspoň na jeden díl. Díky nejlepší kamarádce, která mě k tomu dovedla jsem si vybudovala takovou menší závislost. Chci koukat stále na další a na další díly. Začalo mě to hodně bavit, i když jsme teprve u druhé řady, jsem šíleně zvědavá co se bude dít, myslím, že se máme určitě na co těšit.

Let's cry | via Tumblr

Při některých scénách si musím zakrývat oči, nejsem ten typ co by se vyžíval v krvavých filmech a podobně, i když každý díl je plný násilý, zabíjení a již zmiňované krve snažím se to vydržet. Občas mi běhá mráz po zádech, když vidím jak někomu z nich ubližují. Miluju ty dojemné scény, které mě dokáží rozplakat a že už jich bylo dost.

vampire diaries | Tumblr

Pro mě je to prostě jeden z nejlepší seriálů.
Jaký máte názor na TVD ?
Koukáte / Nekoukáte ?


this is not life

13. june 2013 at 21:17 | michaeela |  NOW FROM THE HEART
Tumblr

Ležela jsem v posteli, byla jsem v pokoji sama, přemýšlela jsem nad vším možným, když v tom jako by mi přeplo. Skočilo tam jméno pana kdysy úžasného. Vzpomínala jsem na naše propsané noci. Na příběhy, které jsme si vyprávěli. Byla jsem tak unavená. Zanedlouho jsem usnula. Druhý den večer, vzpoměla jsem si znovu. No tohle. Otevřela jsem facebooku a brouzdala ve starých zprávách až jsme konečně došla k roku 2011 a našla jsem jeho facebookové jméno. Váhala jsem zda to můžu vůbec otevřít. Otevřela jsem, stále se mi ukazovalo jestli chci zobrazit dalších několik tisíc zpráv, samozdřejmě že jsem chtěla. Došla jsem k prvnímu dni kdy jsme si napsali, něco mi říkalo ať to okamžitě zavřu, ale zvědavost mě nenechala, projížděla jsem starou konverzaci pana X , nemožné. Popravdě uplně se mi vypařilo z hlavy, že mi někdy něco takového napsal. Četla jsem stále a stále, došla jsem k větě, která mě uplně odrovnala. Stále dokola mi opakoval miluji tě, miluji tě, miluji tě.. Proč mě sakra miluješ ? Proč zrovna mě. Byla jsem tak hloupá a každé písmenko jsem mu hltala do poslední čárky. Tolik jsme si toho spolu naplánovali. Bylo samozdřejmé, že to jsou jen samé plány na oko a nikdy se z toho nic neuskuteční, oba jsme tomu tolik věřili, že by to někdy mohlo vyjít, bohužel. Ale láska přes facebook je přece největší hloupost na světě, on nemiloval mě, on miloval jen to jak píšu, on miloval jen moje fotky. Neznal mě.

Teď má dokonalý vztah s o hodně mladší slečnou ale na věku rozhodně nezáleží, je šťastnej ve skutečném životě a né jen ve facebookovém okénku. Upřímně tenhle kluk musí být jedno velké štěstí, má úctu ke své slečně a je to jeden z mála kluků, kteří dají svoje citi najevo.

Princové z facebooku, to opravdu už není můj šálek kávy, i když dříve to tak asi bylo. Facebook změnil svět, změnil lidi.

Indie Birdy ▲ | via Tumblr

Myšlenkama v tahu.

12. june 2013 at 14:21 | michaeela |  DIARY

VELMI TI DĚKUJU ZA TO JAK MI ÚTOČÍŠ NA CITY, TO TEĎ NEPOTŘEBUJU..


Je pro mě naprosto nemožné v tuchle chvíli vyplodit nějaký smysluplný článek. Což znamená, že nepřidám nic normálního. Venku je konečně naprosto krásně, a aspoň to přidá na dobré náladě když bych nejradši brečela. Sluničko, to teplo, žádný milionový vrstvy oblečení, ano to je presně ono. Díky bohu, snad se to nepokazí.

Závěrené písemky. Smrt v očích. Prázdní hlava. Chvilková nepřitomnost na hodině, myšlenkama jsem uplně jidne, takže je uplně možné že místo popisu díla Karla Hynka Máchy je popsán můj momentální pocit. Opravdu se netěším na své vysvědčení. Všechno jsme zkazila, a ještě mě možná čeká jedno N - díky nemocem za které mám opravdu velké absence, což není nic příjemného. Tak uvidíme. :)

Zítra mě čeká nejtrapnější věc za celý školní rok. Sportovní den. 'Holky zítra, kratásky, tepláčky, žádný podpatky je vám to jasný ?' Tuhle větu jsme poslouchali dneska celý den. Myslím, že tam umřu, před celou školou běhat okruh a skákat kdoví kam. Fuck celou školu a toho kdo to vymyslel.

Užívejte si krásného počasí, s láskou M. ♥

Untitled | via Tumblr

Princ bez bíleho koně na černém kole.

10. june 2013 at 17:34 | michaeela |  NOW FROM THE HEART
Než začnu vůbec něco psát, chtěla bych vám opět a znovu hrozně moc poděkovat, za vaší věrnost. Za to, že navštěvujete můj blog a že vůbec čtete moje články. Každý váš komentář mě neuvěřitelně moc potěší. Jste vážně úžasný. Jsem vám vděčná. ♥
___________________________________________________________

Vždycky jsem věřila, že někde na mě čeká princ na bílém koni. Klidně i bez toho koně. Před rokem mi jeden z mých vysněných princů 'zlomil' srdce. Jistě , že mi nic nezlomil. Ale pocity ve mě dokázal nalámat na takové kousky, že to moc bolelo. Moc mě bolel první rozhovor sním, jak stál s rukama v kapsách od modré mikiny. Stál na místě ani se nehnul a upřemně se na mě díval a poslouchal můj rozklepaný hlas. Ovšem já jsem se mu nedokázala nervozitou podívat ani do očí. Dívala jsem se do země, hýbala celý tělem jak nejvíc to šlo, máchala rukama při každém slově, kdyby jsme tam stáli o deset minut déle vykupu nohama do země pořádnou jámu. Když z něj padali ty slova, která mě tak hřála u srdce. Pokládal mi tak záludné otázky, před každou mou odpovědí jsem se dlouho rozmýšlela, abych neco nezvorala. Byl tak pozorný. Jeho slova 'vím, že to tak nevypadá ale jsem nervoznější víc než si myslíš i když to na mě nejde tolik vidět jako na tobě'. Všiml si toho, ano mou nervozitu by poznal i slepý.

První rozhovor jsme měli za sebou, společně jsme odešli mezi partu. Přišli další dny , které jsme strávili spolu. Nenahraditelný dny. Říká se, že všechno jednou končí proto aby mohlo něco nového začít.

Nebyl mým prvním klukem, byl mou první opravdovou láskou. Cítila jem opravdové city. Když teď po roce slyším jen jeho jméno, proběhne mi mráz po zádech. Ale proč ? Když ho vidím, chtěla bych za ním jít a začít si sním povídat jako kdysi. Ale proč ? Když se na mě podívá z červenám. Tak sakra proč ? Proč bych to chtěla vrátit ? Proč když jdu na místa kde jsme byli spolu, všechno se mi přehraje znovu, jakoby to bylo jen včera. Proč ? Zklamal mě. Podvedl mě. Lhal mi. Ale v jeho objetí jsme se cítila tak bezpečně, když mě držel za ruku a nenechal mě nikam odejít. Už vím proč, protože prostě první opravdová láska. Změnil mě, naučil mě dost věcí. Ukázal mi co ano a co ne, postavil mě na jinou cestu a nechal mě jít a vlastně mu patří velké díky.

Dost často vzpomínám, ale nejde zapomenout na někoho kdo část mého srdce vlastní ještě teď.


Je naprostá pravda když se říká, že všechno zlý je pro něco dobrý. :)

Large

Large